Pokud se stane, že nějaké zvíře vašeho zvířecího miláčka napadne, nebo budete mít pocit, že s ním něco není v pořádku, měli byste to začít řešit a to čím dříve, tím lépe. Je důležité, aby byl zvířecí mazlíček zdráv a plný života a to proto, abyste z něj mohli mít zase radost a aby vám mohl dělat takovou společnost, jako dělával dříve.

Je jasné, že když je zvířecí mazlíček nemocný, rozhodně nemá na nic náladu a už vůbec ne na to, aby se s někým mazlil, takže často je to o tom, že jen leží a doufá, že mu bude brzy lépe. Pokud se stane, že vašeho zvířecího miláčka napadne nějaký jiný pes a nebude to vypadat vůbec dobře, ještě předtím, než vyhledáte lékařskou pomoc, byste měli zavolat policii, která všechno sepíše, protože je to rozhodně potřeba, aby byl nějaký důkaz o tom, že se něco takového skutečně stalo. Teprve poté vyhledejte co nejdříve veterináře, který se na něco takového podívá a jistě zvířeti pomůže jak jen to půjde. Nikdy nevíte, zda zvíře, které to vaše napadlo, bylo úplně zdravé nebo bylo něco, s čím se potýkalo a nyní se s tím bude potýkat i vaše zvířátko. Bohužel dneska je potřeba dávat si velký pozor, protože mnoho lidí nebere ohled na to, jestli jde jejich pes slušně vedle nich, nebo se rozhodl nějaké to zvíře napadnout. Poté se jen nestačí divit.

I pokud se stane, že zjistíte, že vaše zvíře už dva dny nechce nic jíst a pořád jen leží a pospává, bylo by nejlepší k veterináři zajít, protože je možné, že vaše zvířátko něco trápí a bude jej vyléčit. Rozhodně by člověk neměl s veterinářem příliš dlouho otálet, pokud se vyskytne něco, co se nebude zdát člověku v pořádku. Uvidíte, že všechno zase může být dobré, ale je potřeba to řešit a to čím dříve, tím lépe. Uvidíte, že vše bude zase dobré, jen člověk nikdy nesmí čekat příliš dlouho, aby to nebylo ještě horší, než je to teď.

Mezi nejčastěji chované kočky patří v našich domácnostech ty domestifikované – kočky domácí. Mezi ně se zařazují i takové, které nepatří k žádnému plemeni. Vysoký počet takzvaných kříženců výrazně převyšuje těch ostatních, šlechtěných. Dodnes mnoho lidí netuší, že i s těmito je možné se zúčastňovat výstav. A získávat ceny a poháry, jako ty s rodokmenem. Křížené kočky mají tuhý kořínek a dožívají se vysokého věku. Jsou vitální, což nejvíce oceňují malé děti. Umí se přizpůsobit životu jak v malém bytě, tak na zahradě u domu. A protože jsou pravidelně krmeny, nic je neponouká k lovu malých hlodavců a ptáků.

Když se jim to, hlavně v noci přece jenom podaří, přijdou se majitelům s úlovkem pochlubit na zápraží hlavních dveří. Aby opravdu všichni viděli, jak jsou úspěšné. Egyptská kočka mau je jedno z nejstarších plemen. Kresby těchto koček, vybarvené tečkovanou kresbou, jsou zachovány v Egyptě už z období před naším letopočtem. Bývají stříbrné, bronzové a kouřové. Potřebují minimum péče. Protože si rády hrají, jejich koutek vybavte šplhadly a dalšími zábavnými kousky. Pro děti jsou dobrými společníky.

Perské kočky patří mezi oblíbené plemeno na celém světě. Vyznačují se hustým kožichem, který je ve třech stovkách barevných odstínů. Od sněhobílé po tmavě šedý. Vzhledem k jejich náročné údržbě jsou vhodným dárkem pro odrostlejší děti. Každý den je nutné srst kartáčovat a česat. Rády mají koupel v kočičím šamponu. A protože jejich kožíšek během roku líná, je vhodné je nechat ostříhat. Oblíbené jsou pro svoji mírnou a klidnou povahu. Siamské kočky jsou při výběru nepřehlédnutelné. Živé modré oči, svítící z tmavé masky na světlém podkladu těla. Mají, na rozdíl od perských, krátkou srst, která nevyžaduje každodenní péči. Tyto kočky mají rády lidskou společnost a neměly by zůstávat dlouho samy. Přestože mají k dispozici hračky, mohou se chovat destruktivně k zařízení domácnosti. Jejich chování je často přirovnáváno ke psímu. Můžete je vodit na procházky i na vodítku. Dokonce se naučí, snad jako jediné kočičí plemeno, i aportovat. Svým hlasitým mňoukáním zastraší před vstupem na jejich území i kočky ze sousedství.

Kaftan. Pro někoho neznámé slovo, pro marocké ženy hlavní složka oblečení. Kaftany, tradiční arabské šaty, jsou z velké většiny šité z velmi drahých materiálů, například ze sametu, a zdobí je různě vyšívané ornamenty s důkladně propracovaným páskem v pase. Bohatý je i místní život, hlavně na tržištích, kde prodejci překřikují jeden druhého se snahou a neúprosnou vervou vychválit zrovna svoji zeleninu za tu nejlepší v širém okolí. Nechybí ani koření či maso, zdravé olivy nebo exotické pomeranče, kuskus, čerstvé ryby a v neposlední řadě spousta lidí, vyjednávání cen a humor.

Marocká města jsou propletená úzkými, spletitými uličkami, vedoucí do trhů i různých zákoutí. Pro turisty mnohdy labyrinty znamenají dobrodružství. Na ulicích i místech k tomu určených se prodávají keramické výrobky, vázy, hrnce, nádoby, ale také tašky a kabelky nebo různé cetky. Uličkami se ale dá dostat také k mešitám, významným památkám, palácům, náměstí nebo zahradám. Taková místa někdy znamenají klid a odpočinek, jindy zase rušný šum místních obyvatel i cizinců. Pohostinnost je však, dá se říct, všude stejná. Čím se tato země chlubí? Svou historií, trhy, barevnými městy i luxusními sídly bohatých. Chudinské čtvrtě i písečné pláže však také patří mezi místa, které se vyplatí navštívit.

Tamní ženy jsou velmi milé, dobrosrdečné a překvapivě otevřené. Obklopené vznešeným oblečením, drahými šperky a výrazným líčením, působí samy jako by byly součástí orientálních pohádek. Mimo běžných činností, je pro ně důležité vypadat krásně. V podstatě jako by byly princeznami. Jen manželství bez lásky musejí dodržovat, ať už kvůli rodině nebo studiu. Pro mladé ženy samoživitelky je totiž výchova dítěte v Maroku, a žití jako takové, vcelku těžké a složité. V této zemi se výrazně dbá na tradice, na druhé straně oproti tomu všemu stojí moderní doba a její vliv na soužití muže a ženy. Maroko se stalo první orientální arabskou zemí, které má ústavně sepsané rovnocenné postavení žen a mužů, stejně tak zacházení s nimi. Realita je ale, díky zažitým zvykům, zatím ještě někde jinde. Zejména v odlehlých místech s výraznější chudobou, kde vzdělání má málokdo, je rozdíl více než patrný.

Nedaleko od Brna je malá osada Kutiny u Řikonína, která je ukrytá v hustých lesích mezi skalami. Možná zde některý z vás i zažil krásné chvíle v dětském táboře, který již nyní nefunguje.

Jak se sem dostanete?
·         Autem z Brna přes Tišnov, Dolní Loučky, zde vlevo do Řikoní na a zde opět vlevo směrem na obec Lubné. Když sjedete ostré serpentiny, uvidíte odbočku na Ranč u bizona, kde je velké prostorné parkoviště.
·         Autem ze západního směru, od prahy a podobně sjedete z dálnice ve Velké Bíteši, jedete směrem na Tišnov, odbočíte na Níhov a zde vpravo a za chvilku jste v Lubném, které projedete rovně a sjedete k odbočce na Ranč.
·         Vlakem z Brna směr Žďár nad Sázavou, vystoupit v Řikoníně. Vydáte se vpravo a můžete zvolit delší cestu – asi 3 km po silnici, nebo za vsí odbočíte vlevo k potoku a jdete podél něj. Je to velice hezká procházka, ale občas je nutno poskakovat po kamenech nebo brodit.

Co vás tady čeká?
Krásné husté a rozmanité lesy, divoké skály jako vystřižené z filmů o indiánech, klidné klikatící se potůčky, louky. Houby, rozmanitá květena, jahody, maliny, ostružiny, švitořící ptactvo a lesní zvěř. Vede tudy několik turistických tras, ale postačí se vypravit podél říčky Libochovky kterýmkoliv směrem a všude je to krásné. Pokud půjdete proti proudu, narazíte na úchvatné skalní monumenty. Také se můžete vydat podél potoka Haldy, který do ní u Ranče ústí. Tato cesta je klidnější, ale rovněž velice příjemná a zajímavá, pouze je opět nutno několikrát brodit.

Kde se najíst nebo přespat?
1.       Pro náročnější zákazníky je vhodný Ranč u bizona, kde je pestrá nabídka jídla a nocleh přímo v domě nebo v chatkách. Vaří tu výtečně a je zde i zázemí pro děti.
2.       Hospůdka U trampů je tou klasickou putykou pro méně zámožné. Je přitom velice příjemná a stylová. Poskytují zde i ubytování, a to velice levně.
3.       Dodnes je běžné, že někteří výletníci přespávají venku a nikdo se na ně nezlobí.
Ještě váháte? I u nás je krásně a stojí za to se trochu protáhnout.